aneb
Kdo sesadí Strunu z trůnu?

      V novém roce se na nás spustila nebývalá sněhová nadílka, což s povděkem kvitují běžekchtiví Klenbaři. Po vánocích na blátě a Silvestru na ledě, se tak můžeme dosyta vybláznit na místních zasněžených pláních. Je neuvěřitelné, ale sníh už drží čtvrtý týden, což je pro naši vesničku lázeňskou zcela výjimečné.

      Od 3.ledna společně podnikáme výlety a postupem času se z těchto nevinných toulek, stávají závody o to, kdo uběhne nejvíce kilometrů. Lídlem je prozatím Struna, v našich kruzích zvaný Lukáš Bauer. Běhá většinou jen nejkratší cestou na Mexiko, ale za to pravidelně. Lysaři si dělají čárky v Šantánu, Strunka u Schumiho. Ať je to tak nebo tak, musíme sportovně přiznat, že vede zcela zaslouženě. U Klenbařů se vítězství nikdy neodpouští, proto se na něj chystáme zaútočit a zbavit ho tak prvenství. Věnec buřtů nedostaneš, to ti slibujeme!
      Škoda jen, že nám tyto nádherné chvilky znepříjemňují pěší turisté, kteří si v našich běžeckých stopách ulehčují chůzi. O novodobém fenoménu, totiž koních, se raději nebudeme déle rozepisovat. Je vážně k vzteku, když je vidíte na obrovském poli mezi Hýlovem a Mexikem vyklusávat ve stopě. Za své pány, ale němí tvorové nemohou. Není - liž pravda? Přiložené fotografie jsou z výběhů na Zátiší, do Jistebníka a kolem pohádkové Polančice.

Přejeme všem na společných cestách mnoho krásných zážitků - klenbovní běžkaři

P.S.: Do našeho klubu dobrovolných běžkařů, srdečně vítáme nováčka Bártiče. Už kupil, už je mezi námi!! Zároveň se s žalem loučíme s Rejžeho pravou běžkou, která skonala na poli mezi Čavisovem a Kyjovicemi. Odpočívej v pokoji.

Strunka nakonec pokořen

      Proroctví bylo naplněno bezezbytku. Jakmile opadl po dvou měsících v Klimkovicích sníh, Struna zcela konsternován nebyl schopen vyléčit sněžný absťák. Marné byly jeho tlachy o ponoření svých běžek do stop beskydských. Není se co divit, tam se totiž vyskytují přírodní útvary zvané kopce, a to s prominutím není nic pro něj. Samozřejmě víte s jakou (škodo)libostí píši tyto řádky, protože přemožitelem "běžce krátkých tratí" jsem se stal já. Měl jsem toho mnohdy opravdu plné běžky, když za čtyři dny musíte naběhat co jiní za dva týdny.

      Mé úšklebky ovšem berte s rezervou, nejsou myšleny vážně. Samozřejmě před Strunkou smekám, protože i on musel vyvinout nemalé úsilí, aby uhájil pomyslnou druhou příčku o pouhých 7km, před mocně finišujícím Poldou. Milí přátelé, nebylo vážně důležité zvítězit, ale setkávat se spolu, hrábnou si mnohdy do posledních zbytků sil fyzických i psychických(Požaha) a okusit na vlastní kůži, jaké je to krásné být Lukášem. Pochopitelně mám na mysli Bauera a ne Beneše, který dokázal proležet celou zimu ve svém brlohu u televize s ovládačem v ruce.
      S prvními jarními paprsky jsme oprášili svá kola a z popela, jak se zdá, vstávají noví hrdinové. Karty se absolutně obrací a na špici vidíme Batina s Marem, kterým mohou zdárně sekudovat, snad jen Indurajn se Štykem. I Npor. jak se zdá procitl ze zimního spánku a začal do toho pořádně šlapat. Od Strunky absolutního cyklistického ignotranta nemůžeme žádné zázraky očekávat, zbývá tedy vyřešit jedinou hádanku. Jakou? Vytáhne Polda Aleška letos na kolo? Anebo ho bude dávat stejně jako loňský i letošní rok stále do kupy? Jak bych slyšel Poldu ombudsmana: Ne, ne, ne, samozřejmě nemáte pravdu, Alešek.........

1. Rejže ..........333km
2. Struna ........287km
3. Polda ..........280km
4. Maro ...........197km
5. Bártič............ 88km
6. Štyk ..............65km
7. Indurajn .........26km
8.Edit, Simča .......6km
!!Npor ...................0km!!

Ahojte REjže

zimní galérka