14. prosince 2008

      Na předchozí Arabela Klenbu seriál jsme v neděli 14. listopadu navázali druhým dílem. Jeho název je poněkud podivný, ale 30 případů majora Zemana znalého člověka taková souvislost jistě nepřekvapí. Skouknout všech třicet dílů najednou by chtělo nejen heroický výkon od Věrky na baru, ale také pořádnou výdrž případných diváků. A uznejte, že zabít Zemanem celý víkend by bylo lze jen za spoluúčasti časoměřičů z agentury Dobrý den...:-)

      V inkriminovanou neděli bylo to správné seriálové počasí. Psa by nevyhnal a tak i dochvilnost všech Klenbovníků byla o poznání lepší než minule. Zatímco Pižva brousil své nože v přítmí své kuchyňské špeluňky a vymýšlel, čím překvapit naše trávící ústrojí, Věrka v klidu přerazila sud na Gambrinus 11 (příznivá cena zůstala) a my ještě přípravně skoukli druhou třetinu finále mistrovství světa ve florbalu. Bohužel bez účasti našich borců, ale ti svým postupem překvapili už tak jako tak.
      Přestávkový program nás však už nezaujal, nadešel majorZemanův čas. Program byl jasný. Vzhledem k přítomnosti některých méně odolných jedinců jsme začali druhý Klenba seriál ponurou Bestií. Strejček v podání Stely Zázvorkové nás strašil ještě chvíli při svištění včeliček (Ano, Mimikry!) a Lábusového Biče božího. Když následně přistálo letadlo v Mnichově a ručičky pomyslných Klenbovních hodin se posunuly k osmé hodině, proběhla Věrka s velkou televizní hvězdou (Pamatujete?) přes Klenbu, zhasla světla, rozsvítila svíčky a tím nás decentně upozornila, že přichází horor.
      Ztemnělá Klenbovní atmosféra zcela zapadla do Zemanového rozplétání podivných událostí kolem vyhořelého Brůnovic domu. Když pak mladý Brůna kápnul božskou a začal odhalovat příběh onoho temného večera, i Věrka pochopila, že flaška fernetu je nadobro ztracena, neb starou Brůnovou skutečně hrála Valerie Kaplanová. Já na tu sázku úplně zapomněl. Ale když se Věrka před pár dny přiznala...
      Studna nakonec nepřekvapila. Prvek očekávání byl záhy vystřídán prvkem zklamání. Přeci jen jsme tenhle vrchol hororové tvorby komunistické televize coby mláďata vnímali úplně jinak. Major Zeman je skutečně velmi špatná detektivka.
      Co jsme však nečekali, že pivo během trilogie nedojde. Malý sud nám přece nemůže činit žádný problém? - Říkali jsme si. Jenže stále se neozval onen správný syčivý zvuk, který vše dokáže rychle ukončit, takže nezbylo než posedět (ostatně Klenba při svíčkách je docela romantické místo) a pustit ochutnávku časů budoucích. Tím nebylo nic menšího než Film o seriálu Návštěvníci. Je jasné, že oproti Zemanovi jde o dílko v žánru sci-fi zcela bezprecedentní, ba převratné, a natěšenost naše na časy příští se tím jen zvýšila.
      Pivo nakonec došlo až u čtvrtého dílu Zemana, který si vyžádali lační Zemanožrouti a tak jsme se mohli začít propouštět k domovům. Nevím koho ještě cestou v temných klimkovických uličkách provázel otřesný duch kymácející se postavy starého Brůny, ale je fakt, že oproti předchozímu pokusu o Deset otázek na Čestmíra (tenkrát to byl on, kdo utekl), jsem já zjistil, že s trojkou v žíle se už jednoduše na počítači psát nedá. Ani složitě... Díky Pižvovi jsem se přece jen dostal tam, kam jsem potřeboval. Ale to už je úplně jiná kapitola...

Pižvo, díky! 081219 Indurajn:-)

zemanovská galérka