Klenbaři v Alpách
aneb lyžování na zasněžených Zillertalských pláních

      Po delší době se klenbovní čeládka vydala na lyžovačku do Alp ve větším počtu. I s Lišákovou partičkou nás bylo 12 kusů, což vyžadovalo organizační schopnosti, kterými v našich řadách disponuje jedině Štyk - Vedoucí. Serfoval, serfoval až jej jeho vrozená intuice zavála do Zilletarských Alp v Rakousku. Místem ubytování byl zvolen známý Krimml, proslavený hlavně svými vodopády, které byly ovšem v toto roční období zamrzlé. My jsme si zde našli mnohem zajimavější atrakci! Při prvněvečerní prohlídce města jsme našli malý soukromý pivovar >Anton Wallner<, kde nám moc chutnalo. Toto bohulibé místo kupodivu nefigurovalo v itineráři zájezdu, prostě ani Vedoucí nemusí vědět vše.
      Sjezdovky i místo ubytování v soukromí byly vybrány skvěle. Pro rozmanitost svahů si každý mohl vyhlédnout tu svou, z celkem 166km sjezdovek. To se bohužel nepodařilo již při prvním sjezdu Lišákům, kdy zcela nepochopitelně vyjeli mimo upravené tratě. Peprný rozhovor mezi Danou, která se pořádně potrápila než sjela do bezpečí a Lišákem, nám byl dopřán vyslechnout v pohodlí sedačkové lanovky. Parádní na těchto vzájemně propojených střediscích bylo, že se dají celé objet na lyžích a lanovkách, tzv. Arena Tour. Začnete třeba na Gerlosplate a přes Konigsleiten, Gerlos se ocitnete v středisku Zell. Pro zpáteční cestu počítejte s větším časovým prostorem, aby jste nedopadli jak Rejže, který poslední lanovku stihl "za pět minut dvanáct." Na chalupě jsme se oddávali hrůzným hrám, po kterých čekala na poražené vždy nějaká záludnost - kliky, dřepy, kotouly, ekvilibristika se sněhovou koulí na lahvě, atd. Když se u jednoho stolu sejdou Maro s Rejžem a oddají se plnně hře "Člověče nezlob se", nemůžete to skončit jinak než vzájemnou nenávistí.
      Dovolte, abychom vás ještě seznamili s jedním zločinem, který byl spáchán na Rejžem.

      Představte si, jste po večeři, nádobí máte pomyté a těšíte se za kamarády do místního pivovaru na výborné pivečko. Chvíli máte nahnáno, když zjistíte, že vám nikdo nepředal klíč od pokoje. Lišák s Danou sice vtipkují na váš účet, o běhu do hospody v kraťasech, ale tím se nenecháte rozhodit. Jdete po schodech a těch pár kroků chodbou ke dveřím stále živíte naději, že takový trouba co odejde s klíčema do hospody mezi námi nemůže být. Křečovitě svíráte kliku, tlačíte do dveří a nic, je zamknuto. Nevíte jestli brečet nebo se smát. Rozjařený Lišák nelení a zvedá telefon. "Počkej, co kdybych řekl paní domácí, ať mi otevře" a v duchu si přehrávám poslední okamžiky před jejich odchodem. Simče jsem dával klíče! Blbost, toto něžné stvoření by takový zločin nikdy nespáchalo. Už to mám, vždyť na něj čekali a poslali ho rychle nahoru převléci. Jasně, to je ten padouch! Bártič, kdo jiný. Lišáku bytnou nebudeme obtěžovat a hned volej Piliňákovi, ať se trošku projde."
      Čekání si krátíme domácí pálenkou o kterou jsem zakopl na balkóně, když jsem zkoušel poslední zoufalý pokus, proniknout dovnitř oknem. Naléváme i příchozímu zlosynovi a všeci se této vydařené piliňákovině smějeme. Bereme zbytek výpravy - Ctirada, Petra s dcerkou Adélkou a jdeme konečně na pivo. V hospodě je narváno a protože je pátek, znamená to pro Klenbaře podstoupit hru v hercky. Drtivým finišem si historicky první eurokorunu vydobil Pankáč. Blahopřejeme.

      V příštím roce, opět v březnovém termínu se očekává další obdobná akcička. Tentokráte nás Vedoucí zřejmě vezme s sebou do Itálie, neváhejte a hlaste se u něj, neboť místa budou brzo obsazena.

za sjezdaře bežkař REjže