|
Rožmberk - Český Krumlov Vorvaňův den - pátek 26. června
Naše, pardon Strunkova posádka, odráží od břehu společně s Indurajnovými Vltavohladiči bez přísného dozoru Vedoucího. V té chvíli málo kdo tušil, že ostatní lodě po zbytek povodňové výpravy, již na vodě nezříme. Je pravda, že během tohoto dne jsme měli pouhé dvě zastávky, jó abych byl přesný Pižwa tři, to když jsem ho poslal přes palubu na pivo. Ale věřte mi, těch nebylo zapotřebí, protože o naše občerstvení se staral výhradně Batin. Přece nepoveze tři litry domácí zpět domů. Samozřejmě, v tom jsme ho nemohli nechat. Jako správně vychovaní háčci jsme s Pižwou samo sebou neměli právo otáčet se k zadákům a dívat se co právě vykonávají za činnost, neb by nám nezbýval čas na pádlování. Ale slechy nám zacpány nebyly, tak bylo Strunku často slyšeti: "Zadáci pijou dvakrát", načež následovalo slastné zamlaskání. A to neznačilo pro nás nic jiného, než podati slovutnému zadákovi kolu na zapití.
Dá se říci, že kořalku měl Struna pod kontrolou, tedy do určité chvíle. Co ovšem zcela jistě nezvládal, byly otěže našeho stroje. Postupem času často skákal do vody, vypustit nadbytečné tekutiny. O pár hodin později nedbaje bontónu, vypouštěl ve stoje přímo z lodi. Před Větřní už Pán zadák pospával. Na chvíli ho spasila zastávka v bufetě, u jezu před Novým Spolí. Když jsme se občerstvovali, jela kolem policie a v ní sedělo stvoření, dá se říci jako z růže květ. Fakt nic nádhernějšího a ještě v uniformě jsem jaktěživ neviděl. A toto nebeské stvoření nás upozorňovalo, že je nám doporučeno jez nejezditi, neb prý velká voda jest. Struna jako smyslu zbavený "vyskočil" a s pivem v ruce načal svoji vésti: "My jsme vodáci, my to sjedééém!" Smáli jsme se všichni i ono stvoření i ta mužská nestvůra sedíce vedle ní. Když se vraceli nazpět, Strunkův mozek ale i jiná část těla byli zcela zaplaveni hormony. Bez bázně a hany jejich auto zastavil a načal svými inteligentními výroky obšťastňovat onu bytost. Ve finále od ní dostal telefonní číslo!! 158!! I adresu!! Policie Český Krumlov!! Bohužel tato jímavá epizodka není zdokumentována. Na vodě je totiž velmi obtížné stále foťák u sebe míti, jak jsme navykli na suchozemských akcích. Akorát Vedoucí, má to právo mít podvodný přístroj, ale ten byl v té době čítám, tak na 1km plavby - v první zavlažovací stanici.
Že jsme jeli poté nějaký jez to Strunka tvrdil, že ještě má. Ale jak se dostal do kempu, to nemá na 100%. Zase se ukázalo, když jsou šikovní háčci, tak ty pány vzadu vůbec nepotřebují, že ty Pižwí ksichte. Čtyři dny na tebe civět, to fakt bylo nad mé síly. Obdivuji Renču! Kolik let to s tebou táhne? Smekám žlutý Klenbovní klobouk! Omlouvám se za výlev k mému kolegovi háčkovi - levobočkovi. Levoboček znamená, že seděl po mé levici a ne, že byl levý. To si o něm opravdu nikdo, ale opravdu nikdo nemyslí, že?! Kde jsem to…..? Jó! Dojezd do kempu a bezvládné Vorvaňovo tělo zaznamenáno již je, vězte, že i na videu. Možná i na stránkách bude, nechejme se překvapit. Jeho stav komentovali přihlížející nevěřícně hláškami: "Bývalý zadák", "Vzbuďte Vorvaně." Ano opravdu, čtete dobře. Vorvaň na Vltavě!! Někde mají lochnesku a my máme svého Vorvaně - našeho Strunku!
Po stavbě stanů se ti, kdož byli schopni udržet rovný krok, vydávají na toulky po nádherném Českém Krumlově. Z pochopitelných důvodů se to netýká Vorvaně a jeho nohsleda Poldy. Cestou bedlivě sledujeme Vltavu s jejími jezy, které nás budou trápit hned na na startu zítřejšího dne. Máme se na co těšit. Vltava po neustálých deštích posledních dnů nabírá na objemu i na rychlosti. Naše šlépěje míří nezadržitelně k zámku, na místní věž. Panoramata z ní jsou opravdu skvostná. Kocháme se pohledem na Staré město, kolem kterého v nesčetných zákrutách protéká Vltava. Procházku zakončujeme v Krumlovském pivovaru u dobrého jídla a celkem obstojného piva.
Celá naše výprava se ve večerních hodinách, postupně střetává v hospodě, jejíž podivný název mi neutkvěl v paměti. Zde rekapitulujeme ke svému skonu blížící se den a do svých přechodných domovů se trousíme někdo samostatné jiní ve skupinách, podle toho jak kdo stačil uhasit žízeň.
REjže
Galérka Vorvaňova dne
Rožmberk - Český Krumlov
|