|
LAŠKOVANÍ S LAŠKEM aneb Je na Triglav cesta dlouhá a z něj ještě delší?
1. DEN - SLEMENOVA ŠPICA 1909 m.n.m. aneb Zrození Oponenta
Medard opět úřadoval. Po Vltavě, turnajích v nohejbale, je nám "Všivák" stále v patách. Opět mezi nás zavítal s jednou ze svých záškodnických misí. Většinu cesty do Slovinska nám propršelo, nelámali jsme si tím nějak hlavu. Zvláště, když po příjezdu do Kranjske Gory svítilo slunko, zdálo se, že nám nic nebrání v první túře. Ale ouha! Cesta na sedlo Vršič (1611 m.n.m.), kde jsme měli načít naší Julskou pouť byla uzavřena. Proč? Jednoduše pršelo tady trochu více a voda, která se valila z okolních kopců, vzala s sebou hromadu kamení a ke všemu ve vyšších polohách čerstvý sníh!!
Jak z těch sraček ven? Následovalo emotivní hlasování, ve kterém Vedoucí (Štyk) a Stínový (Rejže) byli pro, vydat se k moři a vrátit se zpět později. A zde, vážení přátelé jsme byli svědky zrození "Oponenta", jinak známého pod přezdívkou Bártič. Byl s výsledkem hlasování velmi nespokojen a všechno ještě znásobil Hlavní nálevka (Polda), který se jako vždy zdržel hlasování. Protože poté všeci tvrdošíjně mlčeli, bylo navrhnuto mou osobou vydat se do vedlejšího údolí, k Strunkovým můstkům v Planici. Odtud se pokusit zdolat sedlo Vršič a pokud to půjde i některý z okolních kopců. Polínko do už tak notně rozpáleného ohně jsem přiložil v Planici, když jsem běsnícímu Oponentovi řekl, ať se vysere na automapu na cestu na Istrii přes Itálii, a jde se dohodnout podrobně na dnešním výšlapu. Nebudu publikovat nepublikovatelné, ale od té doby jsme stále slyšeli z jeho úst: "Já vím, že nemám právo mluvit…….", "Čistě teoreticky nešlo by třeba……", "Ne že bych vám do toho chtěl kecat…….."
Hlavní důvod proč jsme s Vedoucím hlasovali pro moře, byl ten že jsme měli strach, aby nám Matka příroda nepřipravila cestou do hor nějaké nečekané překvapení. Obavy se naplnily asi po půlhodince, kdy se z kamenité cesty stal dravý říční tok, který se větvil do desítek dalších. Před námi bylo asi třicet bezradných důchodců. Oponent to vzal vpravo podél nově zrozené řeky a zbytek v zákrytu Vedoucího pohorek rovně. Naše skupina tok překonala, ale Bártič byl s důchodcema stále na protějším břehu. Ti si poradili pomocí spadlých stromů, které položili napříč nečekaného nadělení. A co Oponent? Ten to zrobil po svojemu. Nevěřícně jsme na něj civěli, co chce provést!! Třímaje v rukou nějakou uschlou haluz, jal se s její pomocí překonat tuto vodní překážku. Nevím, kde na tento nápad přišel. Buď se inspiroval pohádkou Honza málem králem anebo přímo nedostižným světovým rekordmanem Sergejem Bubkou. Opravdu se nedá komentovat jinými slovy než: "To je prostě Bártič."
Dál to sice nebylo bez problémů, ale na chatu Dom v Tamarju jsme se dostali a mohli se tak zde kochat výhledy na dominantní Jalovec a okolní hory. Vlažíme hrdlo prvním a vlastně i posledním čepovaným pivem ve Slovinsku. Dále jen lahváče nebo plechovky. S kvalitou i cenou 2,50E jsme byli velmi spokojeni, akorát věčnému stěžovateli Oponentovi nějak smrdělo.
Na začátku cesty do sedla Sleme překonáváme nesčetné množství kamení, mezi kterými se valí voda. Procházíme kolem několika vodopádů, které jsou zřejmě důsledkem předešlých dešťů. Ze sedla, kde už někteří dřímají, míříme na dnešní top vrchol, na horu Slemenova špica 1909 m.n.m. Výhledy jsou opravdu excelentní. Jelikož jsme znaveni nejen pochodem, ale hlavně noční jízdou, další zamýšlený výstup na Malou Mojstrovku (2332 m.n.m.) necháváme na příští návštěvu Julských Alp. Na kdy? Necháme se překvapit.
Erjavčeva koča se stává naší vysněnou chatou, kde po dvě noci budeme skládat svá znavená těla. Sedíme před chatou a lačně civíme na zdejší panoramata v čele se Škrlaticí a zítřejším Prisojnikem. Stále se bažíme a čekáme až topení zajde za okolní hory. Vše umocňuje vynikající pivo Laško, které se tak stává láskyplným partnerem naší dovolené. Sváry byly i díky jemu rychle zapomenuty. Na závěr dne se nehodí nic jiného než otřepané - ale zatraceně pravdivé: "Špatný začátek, dobrý - v našem případě vynikající - konec!"
Ahoj, zítra se snad s námi setkáte na Prisojniku
REjže
--- první julská galérka ---
|