soutěžní sobota 28. března

      Turnaj zcela překvapivě vyhrál manželský pár Maro se Simčou, pro dnešek přejmenování na družstvo "My." Jako "normální" manželé se vůbec nepohádali a tím mě nemile překvapili. Čekal jsem mezi nimi nějakou ostřejší výměnu názorů a tím i pád na nemedailové pozice -marně. A vlastně k tomu neměli ani důvod, protože k nelibosti ostatních všechny zápasy vyhráli. Nutno podotknout, že zbývající týmy jim to značně usnadnily. Než někteří pochopili, že k tomuto fotbalu nepotřebují nohy, ale ruce tak bylo téměř po turnaji.

      Zcela propadákem skončilo vystoupení pro naše "Alkáče" Poldu a Strunu. Před rozhodujícím bojem o poslední flek s "Uřvancema," tedy s Losnou a Věrkou, měli velmi silácké řeči. V průběhu zápasu Polda hlásil čistý hattrick a ač vedli dokonce 4:0, zápas zcela prokaučovali. Šňůra šesti Uřvaných gólů je poslala na samé dno BarBarských fotbálkových dějin. Nejvýraznější prohra turnaje 1:9 byla připsána na vrub opět Alkáčům, kterou jim uštědřil "Pižwa tým" Pižwa a nějaký Rejže.
      Ještě před samotným turnajem, během sledování prvního jarního mistráku Klimkovic, ze kterého bolely domácí fandy oči (1:3), se vykrystalizovala dvojice Npor. a Uhlo. Jelikož Uhlo nepropadá alkoholu jako ostatní (propadl již dříve) - fuj tajbl abstinent, a Npor. měl pohotovost, takže taktéž nemohl nasávat, byl jejich mančaftu přiřazen název Birell team. Vedli si celkem slušně, než narazili na rozjeté Uřvance. I přes porážku uhájili třetí příčku, ale jen díky lepšímu skóre s Pižwa týmem a Uřvancema. Druhou příčku zcela zaslouženě opanovali "Vočkovci" Jura s Vitoldem, když nestačili jen na vítěze. Své soutěžní přízvisko dostali po obsáhlém filosofickém proslovu od Poldy.
      Touha nebo nadrženost (jak chcete) všech hráčů po skončení turnaje na další hraní byla nezvládnutelná. Proto musel být vyhlášen další turnaj, bohužel již bez vítězů, kteří museli spěchat uspávat své ratolesti. No, nebudu je podezírat, že měli strach z dalšího hraní a tak raději zdrhli. Je asi fakt, že po pěti výhrách se jim spalo asi moc dobře. Dokonce tak spěchali, že si zapomněli převzít výhru. Takže až budete slídit po našich fotkách a bude vám tam chybět vyhlašovací ceremoniál, budete vědět proč. Jejich chyba, výhru jsme vypili s radostí za ně!
      Druhý turnaj, již tedy bez Mara se Simčou a s jednou obměnou na brankářském postu u Birell teamu (Bartič za Nporučíka) se nesl zcela v očekávání - vyhráli konečně Alkáči. Neuvěřitelné, ale opravdu vyhráli! Skalpy, které si tak mohli pověsit za opasky, byly od pro ně nenáviděných Uřvanců, kterým tak vrátili předešlou potupnou porážku. Ještě musím poznamenat, že byly provedeny dvě změny v názvech týmů, první u Birell teamu. Jelikož Nporučíka vystřídal Bartič, který nasával dvanáctku, byli logicky přejmenováni na "Birell 12." Druhá se nemůže týkat nikoho jiného než našich milých Alkáčů, kteří si mezi turnaji objednali pizzu až z Havaje, a protože se po jejím spořádaní za břicha popadali, byli od té chvíle nazývání "Přežraní."
      Již zmíněný druhý turnaj byl překvapivě v režii našeho Pižwa týmu. Po třech za sebou jdoucích nezdarech v prvním turnaji, jsme už v dalším průběhu nenašli přemožitele. Ze začátku jsem byl po našich prohrách zlostí zcela bez sebe, dokonce jsem chtěl Pižwu inzultovat, když si dal asi třetí vlastní gól. Až po taktické poradě, následné výměně postů a několika citrusech se konečně rozstřílel na správnou branku i on. Celé dnešní klání bylo emotivně zakončeno Věrkou, která neunesla prohraný zápas, kterým byli s Losnou odsouzeni k poslednímu místu. Zklamaně odhodila pomyslné brankářské rukavice a rozbrečela se Losnovi v náručí: "Když já to všechno tak prožívám." Ve večerních hodinách byla vyhlášena "Brankářem turnaje s nej stylem!" Během zápasů tak horlivě kmitala se svými obrannými řadami nahoru a dolů, že nám to připomínalo tkaní na tkalcovském stavu. Asi při hře nostalgicky vzpomínala na svou prababičku, která byla ve své době uznávanou tkadlenou.
      Turnaj se nám velmi vydařil a určitě na něj navážeme dalšími, stejně úspěšnými. Byli jsme zde svědky velkých emocí jednotlivých týmů - někteří se stále usmívali, jiní zase lamentovali, jiní zase brečeli. Ale to vše k sportu patří, bez toho by to nebylo to pravé ořechové.
      Další možnost, kdy můžete zcela popustit uzdu svým emocím, oplatit nenáviděným soupeřům porážky a konečně taky něco vyhrát je 12.4.2009 Turnaj ve šprtci za "mezinárodní" účasti Sviňákovských borců aneb rozemeleme je na cucky!

Rejže - člen vítězného Pižwa týmu

--- fotbálková galérka