--- Náš diář ---

15. března 2002

      Již ve Frýdlantských Thájmsech jste si mohli přečíst tento článek, ve které jsme oznamovali do světa, že náš kamarád a dnes již Člen Spolku, oslavoval své 28. narozeniny. Také proto se oslava příznačně jmenovala LK28s. Nicméně po několika týdnech do redakce konečně dorazily fotky a s nimi i zasvěcený Kufberkův komentář. Nyní můžete najít všechno pohromadě právě tady.

      Sraz s oslavencem byl domluven na sedmou hodinu večerní, nicméně my spolkaři jsme do Klenby dorazili již o hodinu dříve, protože jsme měli na schůzi velmi závažné téma: Volba nového člena spolku, kterým, jak už víme, se měl stát Lukáš. Volba byla zcela jednomyslná, nikdo nebyl proti, a tak jsme se mohli těšit příchodu oslavence, abychom mu mohli onu radostnou novinu sdělit. Nicméně nám bylo zcela jasné, že zadarmo dnes ani kuře nehrabe, a protože navíc Lukáše nutně vzhledem k rozbíhající se akci "Zničit Krtka2" do spolku potřebujeme, rozhodli jsme se mu hned pro začátek pěkně nadělit.
      V prvé řadě šlo samozřejmě o dárky. Dostal kompletní set, který potřebuje každý správný cyklista k přejezdu z jedné hospody do druhé. Jednalo se o komplet dres na kolo i fotbal, zapalovač, míč proti trudomyslnosti a vlastní tuplák (ten proto, aby se jej pořád nemusel od někoho z nás půjčovat). Z dárků měl Lukáš velkou radost.
      Následovalo další nadělování, které nebylo o nic méně veselejší. Lukáš byl pověřen výkonem funkce sporťáka a velitelem zásahu v akci Zničit Krtka2. Byl nám totiž doporučen coby válečný expert známou severoatlantickou organizací, a uznejte, takové nabídky jsme nemohli nevyužít.
      Posledním bodem, který jsme na schůzi projednali a v zápětí odsouhlasili i signovali, byla změna Zakládací listiny Spolku. Pak už stačilo jen vybrat povinný desátek na chod webu a mohli jsme započít ve vlastním slavení.
      Pivo teklo proudem, míč proti trudomyslnosti byl (ač nebylo třeba) prověřen, a snad jediným kazem na kráse byl fakt, že se nedostavila hlavní hvězda večera Zipp, který to pro dnešek zavěsil v Třemošnici. Mohl jen litovat. Klenba byla otevřena do dlouho, i tak nám ještě přišlo brzy odejít domů a šli jsme společně prověřit své tuc-tuc schopnosti na Myslivnu, kde probíhal k těmto účelům patřičně zvolený program. Jen škoda, že skončil tak brzy. (Docela by mně zajímalo, proč vždy končí tou nechutnou odrhovačkou Voda čo ma drží nad vodou?)
      Po třetí hodině jsme již jen tradičně zašli nakoupit čerstvý chleba (tentokráte ve větším než malém množství), abychom se před pekárnou rozloučili a mohli považovat dnešní akci za ukončenou.
      P.S.: Domů jsem šel pěšky se Skoumalem, který odbočil zcela logicky na půl cestě a dočkal se hodiny spánku navíc. A já, když jsem v jednu odpoledne vstával, a zjistil jsem, že kocovina vypadá trochu jinak, přičemž teplota 39 stupňáků mé pochyby navíc potvrdila, jsem musel uznat, že nezbývá než začít čajovat...
      P.S.: Děkujeme Čendovi za skvělou obsluhu a také za toleranci, kterou projevil po Medvědově famózním hodu míčem přímo do výčepu...

-md- 14.04.2002

Účastníci: Kufberek s Marčelou, Medvěd, Skoumal bez Krtka, Brzdy-Problém s Janou a oslavenec Nadporučík Lukáš.

Vykakaný míček story

	Věřte, nevěřte, ale takhle nějak to klidně mohlo být. Lukáš slavil své 28-mé narozeniny, kde jinde než doma v Klenbě. A tak jak to k narozeninám patří, dostal i Lukáš od přátel dárek. No, kdyby jen jeden, byla to krabice plná dárků. Podmínkou převzetí dárků ale bylo, že jeden z nich musí Lukáš ihned sníst či vypít. Žádný problém, řeklo by se při pohledu do krabice od lihovin. Omyl, problém to byl.
	Dnes už nikdo neví proč, ale Lukáš si poslepu z krabice nevytáhl ani žádnou láhev ani žádnou poživatelnou sladkost, nýbrž malý plastový míč. Co se dá dělat, úkol je jasný! Lukáš je opravdu formát a slib splnil. Kdekdo jiný by v tuto chvíli hledal kompromis, ale Lukáš nikoliv a tak míček během pár sekund zmizel v jeho útrobách doprovázen Lukášovým slastným výrazem a našimi překvapenými pohledy. Frajer!
	Po krátkém čase však dusící se šťastný otec míčku zjišťuje, že tento dárek opravdu nebyl tím nejvhodnějším ke vnitřnímu použití (začal brzdit přívod piva a vzduchu), a se slzami v očích se na nás obrací o pomoc. Ale co teď? Ještě že Skoumí právě dojedl třetí večeří a již opět při smyslech si vzpomněl, že i on sám nejednou řešil podobný problém s nestrávenou pneumatikou. Chvilku vzpomínal a pak i s Lukášem odešli na záchodek. Celé dvě hodiny blokovali ostatním možnost velkého uvolnění, ale podařilo se. Skoumí je pašák! Lukáš přichází ze záchodku zpět do pivnice s míčkem opět v ruce, přičemž ostatní hosté nevěřícně kroutí hlavami a spontánním potleskem chválí Skoumího práci.
	To by klidně mohl být konec neobvyklého příběhu, ale není. Proč? Seděl totiž s námi i Aleš, který musí být vždy ve všem aspoň stejně tak dobrý jako jeho kamarádi. Ani on tedy neodolal plastovému pokušení a ještě teplý míč opět rychle mizí v lidských útrobách, tentokrát však Alešových, kde je pro případné další zájemce uschován dodnes.
	A tady se Skoumí zamyslel, i když nezasvěcenému divákovi to připadá, že spí. Možná, že přemýšlí, co si dá ke čtvrté večeři.
	Ve chvíli přemýšlení si můžete se Skoumím dělat, co se Vám zalíbí. I plešku jsme našli, aby míček vydržel a nespadl.
	A tady máte možnost se seznámit s občasným kolegou našeho webmajstra. Říká se mu Juráš a Skoumí ho docela necitlivě láduje do sebe.

-kuf- 15.04.2002